Kdo jsem? aneb, pár informací o mně

Jsem Mirek, 19 letý kluk z Valašského Meziříčí, a jak někteří říkají, žiju mimo realitu svých vrstevníků. Mezi moje zájmy patří radioamatérské vysílání, mým hobby a zároveň brigádou je ozvučování. Mám rád horské kolo, horolezení, sem tam sjedeme vodu na raftu, lyžováni... Jsem z malého města, vesnické městské části a tak samo sebou i motocykly Když se nato tak dívám, no levnější kombinaci koníčků jsem si vybrat nemohl - a je to znát, na pořádné kolo už nemám moc čas, ceny benzínu letí nahoru rychleji jak otáčky závodního motocyklu.

Větší možnosti znamenají vetší chuť v radioamatérství je to znát, vlastně u všech mých koníčků a o motocyklech raději nemluvě. Rodiče nejsou bohatí, nejsem rozmazlený fracek sedící u PC a má na co ukáže - co sem chtěl a bylo to přes určitou mez, musel sem si na to vydělat. Kamarádi říkají, že si umím ve všech situacích poradit, já si myslím, že to pravda není - vždy se něco najde. A tak, to jsem teda asi já, zadaný 19letý kluk z vesnice, co se rád pohne, práce se nebojí a v určitých věcech neuvěřitelně trpělivý (prý teda), ale také výbušný jako atomová bomba (ve většině:-)).

Mému zvukovému bytí by se měl věnovat jiný web, a tak tedy k mým počátkům radioamatérství....


Jak to všechno začalo...

Byl jsem ve 4. třídě, ročníku 2003/2004 a můj nejbližší kamarád Ondra alias Oknor donesl do školy PMR vysílačky (viz zde), což jsem tenkrát nějak netušil. Možnosti této komunikace byly naprosto báječné no, asi také proto, jak neuvěřitelně jsme s tím byli zajímaví, a mohli lépe hlídat učitele při našich lumpárnách. Jak plynul čas, tak jsme zjistili, že nám to z domu do domu nedosáhne - tenkrát jsme to svedli na malý dosah, s malou anténou. Cestou ze střelnice, jsme si oba všimli, že existuje obchod se satelitní technikou a měli tam i vysílačky, s velkou anténou a podle prodejce slušným dosahem na desítky km. Naše bydliště bylo od sebe vzdáleno vzdušnou čarou asi 4km, ovšem přes zástavbu a malinký kopeček - bylo rozhodnuto.

To už jsme byli v páté třídě a já začal roznášením letáků pro rodiče spřádat na svou vysílačku, trvalo to malým tempem přes školní rok. A nakonec jsem se dočkal, CB President Harry 2 clasic a 5/8 anténu na střeše našeho nového rodinného domku. Kruté zjištění přišlo záhy. Měl jsem CB (viz zde) a kamarád PMR. Komunikace opět nebyla možná, kamarádství pomalu upadalo a já přes léto nacházel nové známé na CB. Mezi spojeními na vykládacím kolečku Milušky z Mořkova jsem poznal "Rádio bubu Zdenda Zašová" pro radioamatérský svět známý jako OK2ZKB. Povídání skončilo zjištěním, že je radioamatér, radiostanice a antény má různé, a že se mám za ním zastavit.

A tak jsem se na podzim, nebo spíše už v zimě, vypravil za Zdeňkem do Zašové. Tenkrát jsem to suverénně minul, běžel za ním přes pole, a on na mě čekal na zápraží, uviděl jsem "les" antén, jak to sám nazýval, nad chaloupkou se tyčil stožár. V kuchyni vonělo jídlo a z obýváku se linulo tajuplné šumění a hlasy lidí, pípání morseovky od převaděče.... ... a byl jsem chycen. Ne, že by mne chytil Zdenek, to mne pouze učarovalo ono tajemné šumění a rozhovory v angličtině, kterým jsem nerozuměl, možnosti komunikace po světě a tak vše okolo. Byl podzim roku 2005. Bylo mi 11 a za Zdeňkem jsem jezdil na čumendu dále.

Jak plynul čas, sníh Zdeňkovi shodil vícepásmový vertikál na KV (krátké vlny) a já se začal učit na radioamatérské zkoušky, a rovnou na A-HAREC o tolik těžší to nebylo. Ovšem naráželo to na moji paměť, jsem spíše logik, "biflování" zpaměti mi moc nejde, ale nakonec se mi to podařilo a radioamatérské zkoušky jsem s bez uší (a pomoci mého mladého věku, údajně brilantního výkonu v elektro části) udělal i s jednou chybou přes limit v červenci 2006. Celý nadšený jsem se vrátil z Prahy a uháněl k Zdeňkovi, kde jsme společnými silami stavěli kůlnu-garáž. Za sečení trávy jsem dostal anténu, směrovku YAGI na 144mhz a Zdenek mi půjčil vysílačku na 2m pásmo a na poslouchaní RX na 3,5mhz. Jak mi přišla koncese, vysílal jsem na 2m pásmu, převážně na převaděči OK0D. Byl jsem Zdeňkův hrdý žák, a on o mně říkal, že mu nahrazuji syna, se svými nevycházel. Posléze mi Zdenek zapůjčil KV stanici YAESU FT-707.

Protože peníze na vysněnou FT-897 nebyly, chtěl Zdeněk taťku vyprovokovat ke koupi tím, že mi zařízení sebral a prodal ho OM3WRZ. Taťka se snažil, ale když se nedaří tak se nedaří, a tak já nevysílal, ale za Zdeňkem dále chodil, Zdenek zato otce rád neměl. Já se snažil za ním jezdit, ovšem s roky přibývaly záliby a trochu jsem Zdenka šidil, což mě teď zpětně strašně mrzí, ale vždy když byla například kalamita sněhu, hned jsem mu volal, jestli je v pořádku a nic mu nechybí. Vždy byl v pořádku a já dál za Zdeňkem jezdil, evidentně mě měl rád. Na jaře roku 2010 byl Zdenek v nemocnici. Bylo s ním zle, mě vyděsilo, že by umřel. A tenkrát mi řekl, co mám dělat, kdyby se mu přitížilo.

Bohužel, i když to přes léto už vypadalo velice dobře, v záři se jeho stav prudce zhoršil, splnil jsem, co jsem mu slíbil, jezdil za ním co nejvíce, pak i do nemocnice. Na jeho přáni jsem si přepsal část motocyklů na sebe, vyslechl si, že mi vděčí za poslední krásná léta života, která jsem mu údajně neuvěřitelně obohatil a že nebýt mě, už tu není. Bylo to v pondělí 20.9.2010, zeptal se jestli když mám motocykly a tu elektroniku, zda jsem šťastný, odpověděl jsem, že se ještě musí vyléčit a být pro mě rádcem dál. Usínal, já odcházel, chytl mne za ruku a řekl "ahoj mirdo" - mirdo, přezdívka kterou nesnáším, a přesto mi od něho nikdy nevadila. 22. 9. 2010 jsem se dozvěděl, že Zdenek zemřel, se slzami v očích jsem musel ze školy domů, a splnit mu přání. Snad jsem ho nezklamal.

OK2ZKB rádio budu zdenda zašová

Z léta před zkouškami. Zdenek si zakoupil výkonový zesilovač Ameritron.

Druhá etapa

Po Zdeňkově smrti, jsem se cítil na radioamatérském pásmu jako sirotek, neměl se za kým jít bavit a radit se. Musel jsem se vyptávat lidí, které jsem znal jen a pouze z doslechu. Techniku mám, kamaráda ne, ovšem život musí jít dál, jako takovou srdcovou záležitost beru přecevzetí, vzít si jeho značku pro mou klubovou, využívající k šíření rádia na společné túry s kamarádem radioamatérem markem OK2NMZ. Tímto, se uzavřely začátky, sem tu já, na pásmu už tak nějak sám Mirek OK2MDK a zbytek naleznete v jednotlivých částech tohoto webu...

Nahoru